Cesta Via Fabrilis

Cesta Via Fabrilis, která spojuje místa známá z různých řemesel, vznikala postupně v rámci několika přeshraničních projektů. Postupem času se k ní přidávali noví členové a nyní nyní zahrnuje 38 institucí ve 33 městech a obcích. Hlavním cílem tohoto projektu byla ochrana kulturního dědictví polsko-českého pohraničí se zvláštním zaměřením na stará, někdy již zapomenutá a zaniklá řemesla.

            Stezka původně vedla ze severu na jih, z polského Bolesławce do českého Vrchlabí, a spojovala 15 institucí. Vznikla v letech 2008 až 2010 v rámci projektu Via Fabrilis – cesta řemeslných tradic, který realizovalo Muzeum keramiky v Boleslawci a Krkonošské muzeum Krkonošského národního parku ve Vrchlabí. Na polské straně vedla trasa přes Szklarskou Porębu (sklářské středisko), Jelení Horu, Wleń a Lubomierz (tkalcovská střediska) a Lwówek Śląski (pivovarnictví, těžba zlata a minerálů).

            Přeshraniční stezka byla v letech 2013 až 2014 rozšířena v rámci dalšího projektu Via Fabrilis – cesta řemeslných tradic II. Tentokrát procházela 21 městy a spojovala 26 institucí a organizací na polské a české straně Krkonoš a Jizerských hor. Na polské straně tak trasa zahrnovala: světoznámé centrum výroby keramiky Bolesławiec (Muzeum keramiky, keramická továrna Zakłady Ceramiczne „Bolesławiec”), Tomaszów Bolesławiecki (Glasstudio Borowski), s pivovarnictvím spojené město Lwówek Śląski (Historické a muzejní zařízení), tkalcovská centra Wleń (Centrum kultury, sportu a turistiky) a Lubomierz (Muzeum Kargula a Pawlaka), horská sklářská centra: Jelení Hora (Krkonošské muzeum), Piechowice (sklárna Huta Julia), Szklarska Poręba (sklárna Leśna Huta, Krkonošské centrum ekologické výchovy), Kowary (Dům tradic) a Karpacz (Muzeum sportu a turistiky), a také města dále na západ: Lubań (Regionální muzeum) spojená s plátenictvím a konvářstvím a Zgorzelec, město s hrnčířskou a plátenickou tradicí (Lužické muzeum). Česká část trasy zahrnovala: Vrchlabí a Jilemnice (muzea Krkonošského národního parku), střediska spojená s výrobou skleněných perlí, korálků a ozdob: Poniklá (Muzeum krkonošských řemesel, firma Rautis), Paseky nad Jizerou (Památník zapadlých vlastenců) a Vysoké nad Jizerou (Vlastivědné muzeum) a dále Harrachov (Sklárna Novosad & Syn, Šindelka). Mezi nová centra patří např.: Horní Maršov (Ekocentrum DOTEK), Františkov (soukromé muzeum Starý kravín manželů Brožových) a Voletiny (Muzeum tkalcovství v Domě pod jasanem).

V rámci projektu Hrádek nad Nisou a Bolesławiec na cestě starých řemesel byl v letech 2017 až 2018 do stezky zařazen podstávkový hrázděný dům Koník v Hrádku nad Nisou, jeden z mála příkladů architektury charakteristické pro hornolužický a severočeský region.

Poslední etapa rozšíření stezky proběhla v letech 2019 až 2022 v rámci projektu Centra tradičních řemesel na cestě Via Fabrilis. Tehdy byla rozšířena o tyto instituce: na polské straně Muzeum papírnictví ve městě Duszniki-Zdrój, Regionální muzeum v Chojnově, Muzeum domácího vybavení v Ziębicích, Muzeum Kladska ve městě Kłodzko (Kladsko), Filumenistické muzeum v Kladské Bystřici (Bystrzyca Kłodzka), PPH Vitbis sp. z o.o. ve městě Złotoryja a Stezka zanikajících povolání v Kudowě-Zdroji a na české straně Městské muzeum Nové Město nad Metují, Městské muzeum v Jaroměři, Městské muzeum ve Dvoře Králové nad Labem a Regionální muzeum Náchod.