Centrum Dawnych Technik Garncarskich powstało w ramach projektu „Centra
dawnych rzemiosł na szlaku Via Fabrilis” współfinansowanego przez Unię Europejską ze środków Europejskiego Funduszu Rozwoju Regionalnego w ramach programu Interreg Republika Czeska – Polska 2019-2022.

/
Centrum kultury, sportu a cestovního ruchu Wleń

ul. Chopina 2

59-610 Wleń

tel./fax: +48 75 713 62 68

e-mail: oksit@wlen.pl 

www.oksit.wlen.pl

 

sekretariát je otevřen v pracovní dny od 8:00 do 16:00 hodin

Wleń (něm. Lähn) je jedním z nejstarších měst v Dolním Slezsku. Městská práva získal v první polovině 13. století. Město se dynamicky rozvíjelo až do konce 16. století a hrálo roli významného obchodního centra. Mělo právo obchodovat se solí a od roku 1501 také výhradní právo pořádat holubí trhy, které se staly jeho charakteristickým znakem. V novověku v důsledku válečných konfliktů Wleń výrazně upadl. Teprve v 19. století se mu podařilo obnovit svou ekonomiku. Tehdy se ve městě pokusili založit přádelnický průmysl, ale město nedokázalo konkurovat mnohem silnější Jelení Hoře (Jelenia Góra, Hirschberg).

Mezinárodní pověst si získala hodinářská továrna, kterou v roce 1850 založili bratři Eduard, Wilhelm a Albert Eppnerovi. V roce 1856 byl Eduardu Eppnerovi po audienci u pruského krále Friedricha Viléma IV. udělen titul královského dvorního dodavatele a dvorního mistra hodináře. Královská záštita znamenala nejen velkou prestiž, ale také vysokou měsíční dotaci. V témže roce byli do továrny přijati odborníci ze Švýcarska, což vedlo k výraznému zlepšení kvality a přesnosti hodinových strojů. Kromě stříbrných a zlatých kapesních hodinek vyráběla wleńská továrna dámské hodinky zdobené diamanty, speciální hodinky pro železniční průvodčí a poštovní dostavníky nebo závěsné kyvadlové a věžní hodiny. Na počátku 60. let 19. století zadalo pruské ministerstvo námořnictva manufaktuře výrobu velkého množství chronometrů pro vybavení válečných lodí. Výrobky z Wleně se vyvážely mimo jiné do Ruska, Anglie, Egypta, USA a Brazílie a v roce 1862 byla v továrně otevřena dvouletá odborná škola pro výuku hodinářských profesí.

Konec rozmachu přišel s otevřením konkurenční továrny ve Zgorzelci koncem 60. let 19. století, která nabídla lepší mzdy a přilákala kvalifikované dělníky z Wleně. V letech 1868 až 1872 se továrna potýkala s hrozbou krachu, a proto byla přemístěna do Stříbrné Hory (něm. Silberberg, dnes polsky Srebrna Góra). V současnosti jsou jediným dokladem hodinářské slávy města Wleń hodiny na radniční věži, které zhotovil sedmnáctiletý Johann Gottlieb Becker, absolvent wleńské hodinářské školy a posléze zaměstnanec Eppnerovy továrny.

Skip to content