Muzeum Kargula a Pawlaka v Lubomierzi bylo založeno v roce 1995 z iniciativy místních obyvatel, kteří sbírali památky spojené s filmovou minulostí města. Výstava je věnována komediální trilogii Sylwestra Chęcińského Sami swoi, Nie ma mocnych a Kochaj albo rzuć, jejíž fragmenty se natáčely v lubomierzských plenérech. V osmi místnostech na třech podlažích jsou vystaveny kostýmy a rekvizity z filmu, fotografie z natáčení a filmové plakáty. V jedné z místností byl vytvořen kinosál, kde je možné zhlédnout ukázky z filmu Sami swoi.

Muzeum sídlí v Domě pláteníků ze 16. století, který je dokladem tkalcovské a hedvábnické tradice města, jež sahá až do 12. století. V novověku byla Lubomierz jedním z větších regionálních center výroby vlněné příze. Ve městě se pořádaly trhy s přízí a zboží se vyváželo do celé Evropy. Než se však surovina dostala k zákazníkovi, prošla na místě dlouhým a složitým cyklem čištění a předúpravy, po němž následovalo spřádání a navíjení nití. Škubání, česání a mykání rouna se provádělo pod širým nebem pomocí hřebenů, kartáčů a kramplí s četnými železnými háčky. Předení se provádělo pomocí dřevěných vřeten, která se směrem nahoru zužovala. Teprve v 19. století se rozšířily kolovrátky poháněné pedály. Spředená nit se navíjela pomocí navijáků a motovidel. Konec přádelnické prosperity a následnou stagnaci a úpadek města přinesl až rozvoj oděvního průmyslu v 19. století ve větších centrech regionu.